Marii se podařilo provdat za velmi seriózního muže. Všechny kolegyně jí záviděly. Její manžel měl vlastní firmu, drahý luxusní dům, několik aut a venkovské sídlo. A to vše ve svých dvaatřiceti letech.
Maria naproti tomu právě dokončila studia a rok pracovala jako učitelka. V létě se vzali. Po svatbě se její manžel rozhodl, že není třeba, aby jeho žena pracovala za almužnu. Řekl jí, aby zůstala doma a připravila se na narození dětí. Maria proti tomuto řešení nic nenamítala.
První rok manželství byl jako z pohádky. Maria s manželem cestovali a přivezli si spoustu vzpomínek a drahých nákupů. Maria však neměla kam nosit své nové šaty. Mariiny kamarádky pracovaly celý den a o víkendech se staraly o své rodiny. Její manžel stále chodil na některé večírky, ale svou ženu na ně nikdy nevzal.
Maria se nudila. Nemohla mít dítě, její city k manželovi začaly slábnout. Den za dnem, kdy zvládala domácí práce, chodila z pokoje do pokoje a přemýšlela o své budoucnosti. Uplynul další rok. Její manžel byl přes den doma jen zřídka, vracel se až večer. Byl unavený, rozzlobený. Říkal, že obchod neprobíhá tak hladce, jak by si přál.
Nejdříve své ženě řekl, že by měla méně utrácet. Pak začal vyžadovat, aby účtovala všechny nákupy a výdaje. Všechno spočítal a tvrdil, že by mohli dobře žít i s poloviční částkou. Maria si dělala starosti. Chtěla se vrátit do práce, ale nemohla najít uplatnění ve své profesi.
Rozhodla se, že se přihlásí na kurz, ale pak onemocněla manželova matka. Maria u ní musela sedět dva roky. Její manžel si matku nastěhoval k nim domů. Maria vše zvládala a o nemocnou ženu se starala. Její manžel začal chodit domů ještě méně často.
Když matka zemřela, manžel se své ženě ještě více vzdálil. Téměř s ní přestal mluvit, zesmutněl. Vyhýbal se přímým pohledům, trávil více času v práci a domů téměř nechodil.
Maria nemohla pochopit, co se stalo, dokud se nevydala do tchýnina bývalého bytu, kde už dlouho nebyla. Za zavřenými dveřmi uslyšela dětský pláč. Marii to překvapilo, protože si myslela, že byt je prázdný. Rozhodla se však stisknout zvonek.
Dveře otevřela mladá žena. Ukázalo se, že její manžel založil další rodinu ještě před tchýninou nemocí. Později ji ubytoval v bytě její matky.
Pro Marii to byl šok. Věděla, že své manželství už nezachrání. Odjela do jiného města, aby žila u své tety, prakticky bez ničeho a s malou kabelkou. Nechtěla žádné předměty, které by jí připomínaly její manželství a to, jak špatně se její život vy…..
