Já ve svém domě bydlím více než 20 let, soused o moc méně. Začal stavět, až když jsem se přestěhoval k dokončení interiérů.
Známe se velmi dobře, často jsme byli v kontaktu a dokonce jsme se navštěvovali. O blízkém přátelství však nemohla být řeč.
Ten rok v zimě jsem nějakou dobu bydlel u dcery, protože ze zdravotních důvodů jsem to doma nezvládal. Na jaře, až se oteplí, jsem plánoval návrat.
Vrátil jsem se koncem dubna, když sníh úplně roztál. S domem bylo všechno v pořádku, i když jsem měl obavy. Pustil jsem se tedy do práce na zahradě před domem a na zeleninové zahrádce.
Před domem jsem všechno uklidil.
Mám dva malé skleníky. Tam jsem zasadil okurky a papriky a do třetího skleníku rajčata.
Na záhonech jsem měla jahody, mrkev, cibuli a kopr. Podél plotu, který hraničí se sousedem, rybízové a angreštové keře.
A taková práce nezůstala bez povšimnutí. Opět mi něco vzplálo v zádech. Dcera mě vzala do města a v létě mě poslala na měsíc do sanatoria.
Konečně v září jsem se zase cítila skvěle. Vrátila jsem se domů. Šla jsem na svůj pozemek a viděla jsem, že náš dřevěný plot, který mě odděluje od souseda, byl prolomený tak, že jsem mohla chodit na svou zeleninovou zahradu z jeho strany.
Bylo zřejmé, že soused využívá mé skleníky a záhony. Ani mě nezavolal, aby mě požádal o svolení. Přestože má moje telefonní číslo.
To se mi samozřejmě nelíbilo. Zeptal jsem se ho tedy, proč je plot poškozený. Přiznal, že je pohodlnější chodit tudy než běhat kolem, takhle má blíž možná k mým skleníkům a záhonům.
Vyjádřil jsem svou nespokojenost, na což reagoval velmi klidně. Řekl jsem sousedovi, že jsem proti tomu, aby mi někdo bez dovolení vstupoval na zahradu.
Dodatečně jsem ho požádala, aby tuto část plotu uvedl do bezvadného stavu sám. A dodal jsem, že by bylo dobré, aby se se mnou podělil o úrodu. Už nešlo o to, že bych potřeboval úrodu. Chtěl jsem dát sousedovi malou lekci, kterou si určitě zapamatuje.
